Regionální kancelář projektu
Porta culturae
Beckovského 1882
580 01 Havlíčkův Brod
Tel: +420 569 432 868
Email: portaculturae@muzeumhb.cz
Horácká galerie (zámek), Nové Město na Moravě
zpět do výpisu
Původní areál tvrze byl okolo roku 1589 za pánů z Pernštejna přestavěn na renesanční zámek. Dnešní podoba zámku pochází z roku 1874, kdy byl upraven v novorenesančním slohu. V současné době má na zámku sídlo Horácká galerie.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Sochařská a malířská expozice Horácké galerie je výjimečná zastoupením rodáků Jana Štursy, Vincence Makovského a dalších významných osobností českého sochařství první poloviny 20. století v konfrontaci s krajinomalbou, kterou inspirovaly krásy Vysočiny – díly Oldřicha Blažíčka, Františka Bukáčka, Josefa Jambora, Rudolfa Hanycha, Bohdana Laciny aj. Mimořádným zážitkem je vystavená kolekce hutně tvarovaného skla ze škrdlovické huti. V letním období se pro návštěvníky otevírá atraktivní pozdně gotické sklepení a do expozičního prostoru je zapojeno zámecké nádvoří, kde rovněž probíhají koncertní pořady. Dějiny zdejšího šlechtického sídla sahají do počátku 14. století, kdy zde Jindřich z Lipé vybudoval rozsáhlou tvrz. Město s tvrzí a panstvím se od roku 1496 dostalo do držení Pernštejnů. Tímto okamžikem však i přes výrazný rozkvět celého panství dochází k úpadku zdejšího sídla, způsobené zejména tím, že hlavním sídlem rodiny Pernštejnů byl nedaleký hrad Pernštejn. V roce 1585 kupuje od Pernštejnů tvrz s městem a panstvím Vilém Dubský z Třebomyslic, který do roku 1589 značně zpustlé sídlo nákladně přestavuje na renesanční zámek. K rozsáhlé přestavbě využívá i parcely sousedních tří domů a čtyř chalup. Z rozsahu této stavební činnosti se zachoval celý půdorys včetně kleneb přízemí. Události po Bílé hoře dovedli majetek Viléma Dubského z Třebomyslic ke konfiskaci a a roku 1624 získává zdejší sídlo s městem kardinál František z Ditrichsteina. Již v roce 1638 se však majitelem zdejšího zámku stává doisavadní správce Šimon Kratzer ze Schönsperka, jenž v okolí vlastnil již několik železných hamrů. Během třicetileté války byl zámek roku 1643 vyloupen Švédy a po jejich odchodu byl upraven pouze pro hospodářské využívání. V pozdějších dobách, roku 1691 se silně zadlužený statek i se zámkem dostává na základě soudního výnosu do rukou knížete Ferdinanda Ditrichsteina. Jeho syn Leopold Ditrichstein postupuje v roce 1699 zámek s celým areálem světské nadaci šlechtičen v Brně, která zámek užívala až do roku 1945. Zámek byl stavebně upravován v roce 1745 a v letech 1874 až 1877 kdy hlavní obytná budova získala novorenesanční charakter. Na nádvoří jsou dochovány polokruhové arkády spočívající na toskánských sloupech, sklenuté křížovými klenbami.
Poznámka:
Sochařská a malířská expozice Horácké galerie je výjimečná zastoupením rodáků Jana Štursy, Vincence Makovského a dalších významných osobností českého sochařství první poloviny 20. století v konfrontaci s krajinomalbou, kterou inspirovaly krásy Vysočiny – díly Oldřicha Blažíčka, Františka Bukáčka, Josefa Jambora, Rudolfa Hanycha, Bohdana Laciny aj. Mimořádným zážitkem je vystavená kolekce hutně tvarovaného skla ze škrdlovické huti. V letním období se pro návštěvníky otevírá atraktivní pozdně gotické sklepení a do expozičního prostoru je zapojeno zámecké nádvoří, kde rovněž probíhají koncertní pořady. Dějiny zdejšího šlechtického sídla sahají do počátku 14. století, kdy zde Jindřich z Lipé vybudoval rozsáhlou tvrz. Město s tvrzí a panstvím se od roku 1496 dostalo do držení Pernštejnů. Tímto okamžikem však i přes výrazný rozkvět celého panství dochází k úpadku zdejšího sídla, způsobené zejména tím, že hlavním sídlem rodiny Pernštejnů byl nedaleký hrad Pernštejn. V roce 1585 kupuje od Pernštejnů tvrz s městem a panstvím Vilém Dubský z Třebomyslic, který do roku 1589 značně zpustlé sídlo nákladně přestavuje na renesanční zámek. K rozsáhlé přestavbě využívá i parcely sousedních tří domů a čtyř chalup. Z rozsahu této stavební činnosti se zachoval celý půdorys včetně kleneb přízemí. Události po Bílé hoře dovedli majetek Viléma Dubského z Třebomyslic ke konfiskaci a a roku 1624 získává zdejší sídlo s městem kardinál František z Ditrichsteina. Již v roce 1638 se však majitelem zdejšího zámku stává doisavadní správce Šimon Kratzer ze Schönsperka, jenž v okolí vlastnil již několik železných hamrů. Během třicetileté války byl zámek roku 1643 vyloupen Švédy a po jejich odchodu byl upraven pouze pro hospodářské využívání. V pozdějších dobách, roku 1691 se silně zadlužený statek i se zámkem dostává na základě soudního výnosu do rukou knížete Ferdinanda Ditrichsteina. Jeho syn Leopold Ditrichstein postupuje v roce 1699 zámek s celým areálem světské nadaci šlechtičen v Brně, která zámek užívala až do roku 1945. Zámek byl stavebně upravován v roce 1745 a v letech 1874 až 1877 kdy hlavní obytná budova získala novorenesanční charakter. Na nádvoří jsou dochovány polokruhové arkády spočívající na toskánských sloupech, sklenuté křížovými klenbami.
Poznámka:
_-_dscf7990.jpg)
